Já se na tu jógu nehodím! No prostě nehodím.. A je zapotřebí si nalít čistého vína! Již několik dlouhých let navštěvuji jógovou seanci, která mi má rozvinout ohebnost, vybudovat sílu a rozšířit obzory. Občasně mám dojem, že se mi rozvíjí jen apnoe, v doprovodu návalů horkosti a pocení, jako u ataku předčasné menopauzy. Já, mé spolucvičenky […]
To je tak.. Měli jsme s Mirdou nějakou zařizovačku v jednom interiérovém studiu. Vyloženě milej pan Rapšouch se nás tam ujal a šlo nám to s ním, jako po másle a já se tetelila blahem, že to je člověk, na pravém místě… Při rozchodu jsme si řekli, že tah je na něm, neb měl dodat […]
To je tak.. Jak nikomu asi neuniklo, byl v pondělí čas, kdy se legálně toleruje brutalita na ženách páchaných, že i Šaria, je proti tomu příjemný wellness pojem.. A tak neváhal, ani náš soused, ano ten, kterému jsem věnovala už nejeden článek, si se mnou zřejmě vyřídit účty za vše, zde popsané, ale hlavně, […]
Rok se s rokem sešel a můj deník doznal dalšího dne…. Využívám a doufám zároveň, že ho nečte moc lidí a ti, co mu zůstali věrní, si to nechají pro sebe… Včera pan Radkin Honzák říkal v rádiu, kolik stojí hodina terapie a myslím, že zvolím, tuto levnější variantu…. Pro někoho, kdo se vypisuje ze […]
Zahájila jsem studium italského jazyka. Aneb, jak praví strýc mého muže: „Každý blbne po svém“. Důvody, které mne k tomuto činu dovedly, jsou různorodé. Z těch nejsilnějších a nejzásadnějších, je touha být schopná doptat se na trasu k toaletám. Samosebou bez ambice rozlišení, jestli na pánské či dámské. A také si na malebném italském „mercatu“ […]
Máme psa, tedy fenku. To, že naše Žofka není psí uličník, ale holčička, od které jsme čekali mazlení, mírnost a vřelost, které jsme se tedy nedočkali, je fakt, jenž je dobré ozřejmit v hnedle v začátku. Byl sedmý prosinec, tedy pár dní po Mikuláši, kdy jsme s ananasem a lahví červeného vína jeli pro psíka, […]
O síle darů jsem se tu již kdysi a možná i vícekrát zmínila. Já od jisté doby dárky nerada dostávám. A když už, pak jasně a přesně definuji, jak mají vypadat, aby z toho nebylo fiasko, na spánku naběhlá žíla a zbytečná cesta mnohdy i několik set kilometrů s reklamací a vracečkou. Mirda je ovšem […]
Kdo se za posledních dvacet let, takhle v odpoledni sobotního nebo nedělního dne, rozhodl strávit čas ve společnosti televize, musel zcela jistě zaznamenat zpracovaná romantická „veledílka“ z dílny pera Rosamundy Pilcherové. Mají několik signifikantních prvků. Natočila je německá kinematografie, a tu pozná každý. Děj filmů, které jsou obsahem totožné, je zasazen na anglický venkov. Vždy […]
Jestli je někdo učebnicový příklad konzervatismu, jsem to já. Nemám ráda změny, byť i sebedrobnější. Už jen fakt, že k nám chodí nová pošťačka, mi dokáže rozkolísat emoce na dny, ne-li týdny. Vpouštím do svého života děje, lidi, psy a vztahy dlouhodobě, když se neosvědčí, zavírám za tím se stejnou definitivou vrátka. Nemám ráda přelétavost […]
Miluji Smetanovu Mou vlast. Podotýkám, mi-lu-ji. Je to dílo, které dokáže člověka tolik semknout s krajinou i s naší zemí, jako máloco. Vždy, když jí slyším, střídá se ve mně hrdost, dojetí, napětí, vzdor, místy i bojovnost. Je tedy dobré, že většinou jí poslouchám v osamění, nebo naopak ve společnosti dalších posluchačů, jinak by má […]
Deník pološílené vesničanky 