98. den aneb utrpení mladé jogínky

Já se na tu jógu nehodím! No prostě nehodím.. A je zapotřebí si nalít čistého vína! Již několik dlouhých let navštěvuji jógovou seanci, která mi má rozvinout ohebnost, vybudovat sílu a rozšířit obzory. Občasně mám dojem, že se mi rozvíjí jen apnoe, v doprovodu návalů horkosti a pocení, jako u ataku předčasné menopauzy. Já, mé spolucvičenky […]

97.den aneb předsmrtné setkání s Rapšouchem

To je tak.. Měli jsme s Mirdou nějakou zařizovačku v jednom interiérovém studiu.  Vyloženě milej pan Rapšouch se nás tam ujal a šlo nám to s ním, jako po másle a já se tetelila blahem, že to je člověk, na pravém místě… Při rozchodu jsme si řekli, že tah je na něm, neb měl dodat […]

96. den aneb bohyně nikdy, opakuji nikdy, nekadí !!!

To je tak.. Jak nikomu asi neuniklo,  byl v pondělí čas, kdy se legálně toleruje brutalita na ženách páchaných, že i Šaria, je proti tomu příjemný wellness pojem..   A tak neváhal, ani náš soused, ano ten, kterému jsem věnovala už nejeden článek, si se mnou zřejmě vyřídit účty za vše, zde popsané, ale hlavně, […]

95.den aneb pravda o smuteční řeči

Rok se s rokem sešel a můj deník doznal dalšího dne…. Využívám a doufám zároveň, že ho nečte moc lidí a ti, co mu zůstali věrní, si to nechají pro sebe… Včera pan Radkin Honzák říkal v rádiu, kolik stojí hodina terapie a myslím, že zvolím, tuto levnější variantu…. Pro někoho, kdo se vypisuje ze […]

94. den aneb jsem iniciativní BLB

Zahájila jsem studium italského jazyka.  Aneb, jak praví strýc mého muže: „Každý blbne po svém“. Důvody, které mne k tomuto činu dovedly, jsou různorodé. Z těch nejsilnějších a nejzásadnějších, je touha být schopná doptat se na trasu k toaletám. Samosebou bez ambice rozlišení, jestli na pánské či dámské. A také si na malebném italském „mercatu“ […]

93. den aneb Guru kynologie

Máme psa, tedy fenku. To, že naše Žofka není psí uličník, ale holčička, od které jsme čekali mazlení, mírnost a vřelost, které jsme se tedy nedočkali, je fakt, jenž je dobré ozřejmit v hnedle v začátku. Byl sedmý prosinec, tedy pár dní po Mikuláši, kdy jsme s ananasem a lahví červeného vína jeli pro psíka, […]

92. den aneb předzvěst vánočního rozvodu

O síle darů jsem se tu již kdysi a možná i vícekrát zmínila. Já od jisté doby dárky nerada dostávám. A když už, pak jasně a přesně definuji, jak mají vypadat, aby z toho nebylo fiasko, na spánku naběhlá žíla a zbytečná cesta mnohdy i několik set kilometrů s reklamací a vracečkou. Mirda je ovšem […]